Fotoreportáž MAROKO 2.5. - 16.5.2006

Datum Zpráva
3.5. 14 hod. - Tak jsme ve Španělsku za Barcelonou, máme za sebou 1800 km a 17 hodin jízdy. Před sebou 950 km až na Gibraltar, chceme tam dojet dnes večer. A ráno přeplout do Afriky! Zdar Náčelník
P.S.: Musím říct, že čtyřkolkáři zklamali a nakonec jedeme jen ve třech, ale o to bude víc zážitků.
3.5. 23.50 hod. - Máme to 90 km na Gilbraltar, jsme dobří, 2570 km za 28 hodin :-) Ráno prohlídka Gibu, pak přístav a přeplutí do Afriky. Tak "dobrou s kobrou" - i když to bude až zítra! Náčelník
4.5. 12 hod. - Právě vyplouváme z evropské Algecirasu směr Afrika! Po přistání doplnit zásoby v Ceutě, což je bezcelní zóna, vystát si byrokratické kolečko na hranici a pak u vzhůru za dobrodružstvím. Zdar Náča

     
4.5. 15.30 hod. - Tak jsme si odstáli na Marocké hranici hodinu a půl, řešili jsme mraky papírů - ať žije byrokracie! Ale teď už jsme za čarou a valíme do Fesu! Náčelník
4.5. 17.30 hod. - Tak právě piknikujeme v pohoří RIF. Že se tu podle průvodce všude pěstuje tráva, bylo jasné hned, když už po 5 minutách u nás zastavuje první auto a snědý chlapík pokládá otázku: "Hašiš for you?" :-) To je Maroko. Teď ještě 260 km do Fesu a večer vzhůru do mediny. Náčelník
5.5. 11 hod. - Tak jsme si prohlédli medinu a vše co k ní nezbytně patří - koželužnu, koberce, atd. Teď máme před sebou 500 km do pouště Erg Chebbi. Zdar Náčelník

     

     

6.5. 7.30 hod. - Budíč e e e k čtyřkolkáři, že vy ještě spíte? Píšu vám ze sedla čtyřkolky, už hodinu na dunách řádím při východu slunce. Mám nádherný fotky. Valím na snídani, kluci ještě spí, tak jim to písknu! Písečný pozdrav z Erg Chebbi (písečného moře) posílá Náčelník.

     
6.5. 9 hod. - Zapomněl jsem včera z té radosti, že jsme už na dunách napsat, že jsme po 71 hodinách a téměř 3800 km dojeli včera kolem 20 hodin na Erg Chebbi k dunám vysokým až 100 m. Naše čtyřkolkářské dobrodružství začalo, dal jsem napotřetí tu 100 m dunu - nahoru adrenalin, dolů odvaz! Náčelník

     
6.5. 15.30 hod. - A jsme v oáze uprostřed obrovských dun. Jeli jsme sem hodinu v 41°C, jsme trošku K.O. :-D Ale nás to nerozhází, chlazená Cola od Berbera a do toho Havana nás postaví na nohy! Nějaká ta hodinka v typickém stanu a vyplazíme zpátky. Náčelník

     
6.5. 18.30 hod. - Právě večeříme kebab a máme za sebou super den! Není nic lepšího, než "plavba" po dunách QUADU, jak zde říkají ATV. Když jí valíte dolů že stometrové duny, sevřou se vám k...e, a to je adrenalin. Jsme prostě parta "adrenalinovejch feťáků". Teď dopíjíme druhou láhev Havana a jsme "habli babli boys", tedy v místním slengu "kluci v pohodě". Náčelník

 
7.5. 9.00 hod. - Včera večer jsme se ještě vypravili nafotit západ slunce a protože jsem vezl jednoho berbera, který navrhl ať jedeme do oázy zahrát si na tamtamy, tak jsme to natáhli až tam. Byla to paráda u stanu pod nebem plným hvězd jen u "Aladinovy" lampy. A ten návrat to byl adrenalin! Ráno jsem byl nadrženej na ježdění, že jsem od čtyř nespal v půl šestý jsme vyrazili na východ slunce a pak opět do oázy Už jezdíme kemp - oázu za 18 min.! Teď jsme se vrátili a snídáme. Hoďka oddechu a jedeme přejezd Erg Chebbi od jihu na sever, asi 25 km středem dun. Zdar Náča

     
7.5. 17.30 hod. - Celý den nebyl signál, tak píši až teď. Po snídani si kluci dali dvacet, dospávali půlnoční vyjížďku. V 11 hodin se na duny už jet nedalo. Tak jsme přejezd Erg Chebbi přesunuli na zítra a jeli s "naším berberem" do dvou oáz, vzdálených 70 km hamadou (poušť posetá drobným kamením). Bylo to fajn, ale když se zastavilo hrozný vedro. Na čtyřkolce to foukalo, když jsme jeli kolem šedesáti, bylo to v pohodě. Ale i tak nám 140 km ve 40°C dalo zabrat. Teď jsme po sprše, znovu nažhaveni vyrazit. Náčelník

     
7.5. 18.00 hod. - Tak jsme měli jít v šest k Hasanovi na večeři - tazin a místo toho sedíme zavření v pokoji. Přišla písečná bouře a venku to vypadá na "konec světa", naštěstí to pozorujeme přes okno. Ještě, že nás to nechytlo na čtyřkolkách. Náča

 
8.5. 5.00 hod. - Budíče e e k! U vás je sedm ráno a vstáváte do práce, tady je pět ráno a svítá. Dnešní noc jsem strávil venku na lehátku, neboť na pokoji bylo 32°C. Tak jsem si přitáhl od bazénu proutěné lehátko a spím před pokojem, kde je "jen 27°C". My dnes dáme ten včerejší plánovaný pokus o přejezd Erg Chebbi, tedy těch nejvyšších dun (až 112 m) z jihu na sever. Podmínky jsou ideální, po včerejší písečné bouři je písek utažený jak beton. Tak dobré ráno z Afriky. Náča

     
8.5. 14.00 hod. - Právě dáváme relax v restauraci ve městě Erfound, kam jsme jeli natankovat. Přejezd písečného moře Erg Chebbi jsme zvládli za čtyři a půl hodiny. Jako správní "adrenalinoví feťáci" jsme dali i tu nejvyšší stodvanáctimetrovou dunu. Byl to nářez, jen mohli "nahoře" méně topit - 38°C ve stínu nám dalo zabrat! Naše tříčlenná výprava zdraví všechny v Čechách, jsme všichni O.K. Těm co zaváhali a nejeli vzkazujeme, můžete jen litovat! Zdar Náča

     
9.5. 5.25 hod. - Tak dnes už opravdu budíče e e k!!! Včera byl u vás státní svátek, ale tady to nějak neřešíme. Večer jsme odpadli už v jedenáct, ten přejezd dun nám dal zabrat, ale byla to paráda! Kluci ještě spí, já teď ležím na hraně té nejvyšší duny na čtyřkolce a čekám na východ slunce. V sedm se podává u Hasana snídaně a v osm vyrazíme na dvoudenní trip podél Alžírské hranice na západ od městečka Ouzzina. Budeme dva dny bez signálu. Zdar Náča

   
9.5. 20.30 hod. - Právě stojím u kůlu v dunách, který označuje místo, kde je signál pro mobil. Ráno jsme vyrazili na náš dvoudenní výlet do Ouzzini, 50 km jsme jeli tři hodiny v úmorném vedru kolem 43°C ve stínu. Když jsme dorazili na místo, kluci z hotelu nám udělali výborný oběd - marocký salát a tazin. Říkali, že dnes je obzvlášť horko a že jsme STRONG MANNI. Horko nás natolik zmohlo, že jsme na dvě hodiny usnuli v příjemném chládku hliněných pokojů. Pak jsme udělali údržbu na čtyřkolkách a kolem šesté vyrazili na západ slunce. Musím říct, že je to tu jedno z nejhezčích míst v Maroku, rudé oblé duny ERG OUZZINA obklopují hory a destíky skal jak vystřižených z Utahu - prostě nádhera! Zdar Náča

     

   

10.5. 10 hod. - Tak jsme zpátky v kasbě u Hasana, relaxujeme u bazénu. Ráno jsme vyjeli z Ouzzini už v sedm, abychom se po cestě neuvařili. Byl to nádherný výlet do jednoho z nejkrásnějších koutu Maroka. Odpoledne ještě provětráme v dunách Discovery a večer plánujeme rozlučku s bubínky v oáze pod nebem plným hvězd. Zdar Náča

     

 

11.5. 5 hod. - Jedeme si užít poslední východ slunce na poušti. Dopoledne zabalit a začíná náš přesun po Maroku na sever k Evropě. Dnes navštívíme naše staré známé v oáze Blue Meski - hrají tam na bubínky snad nejlépe v celém Maroku. Pozítří chceme na čtyřkolkách projet cedrové háje Středního Atlasu a večer přespat v největší pevnosti severní Afriky - městě Mekneš. Jako poslední navštívíme přímořská letovisko Asilah, abychom smočili těla v Atlantiku a pak už hurá domů. Zdar Náča

     
11.5. 17.30 hod. - Kolem 15 hod. jsme dorazili do Meski, bylo zataženo 33°C a zažili jsme i africkou bouřku s pětiminutovou průtrží mračen. Teď jedeme s našim starým známým Milutem jeho prastarou Discovery, která pamatuje všechno možné, jen ne kdy viděla naposledy servis. S místňákem je to úplně jiné a nikdo nás nebere jako turisty, ale Milutovy přátele. Je to super, protáhl nás vesničkami v údolí Ziz, kde jsou palmarie a teď míříme do hor ke kočovným berberům. Zdar Náča.

     
11.5. 20.15 hod. - Teprve teď jsem na signálu. Milut nás vzal na kraj Alžírské Sahary ke kočovným berberům. Jeli jsme pouští dvě hodiny a vzhledem k tomu, že jeho Discovery má už zenit dávou za sebou, bylo to tak 50/50 že dojedeme tam i zpět. Bylo to nezapomenutelné ta krajina, západ slunce i několikaminutová písečná bouře, která se přes nás přehnala. Berbeři byli 100% in natura, ti nikdy neviděli turisty, nechtěli po nás peníze jako jinde. Pohostili nás ve svém stanu, kde se sešla celá rodina - neopakovatelný zážitek. Jo asi máme z auta blechy, ale i tak to stálo za to! Náča

     

   

12.5. 5.00 hod. - Budíče e e k! :-D Právě jsem proloup oko, ležím na "létajícím koberci" na zemi v jeskyni, kde má shop Milut. Večer to bylo super, Milut hrál pro nás, jen tak bez hhábitu pro turisty. Bašitli jsme tazin společně z jednoho talíře, zkrátka naprostá pohoda. Když jsme skončili a ulehli ke spánku na připravené koberce, znovu nás to chytlo a hráli jsme s Michalem a Markem ještě hodinu na kytaru a do toho vyřvávali české odrhovačky. Pro nás to bylo nejlepší zakončení a rozloučení s Afrikou. Zdravíme všechny do Čech! Náča

     
12.5. 18.00 hod. - Po naší skvělé rozlučce s AFRIKOU nás chytla ta klasická horečka už být co nejdříve doma. Tak jsme zkrátili prohlídku cedrových hájů na tři hodiny, pustili Mekneš a valíme do Asilahu - městečka na břehu Atlantiku. Tady dáme zítra relax a v neděli pět ráno vyrážíme na nonstop jízdu domů. Zdar Náča
P.S.: Ve středu 17.5. od 18 hod. jste všichni srdečně zváni na klubovnu a věřte, že bude o čem povídat. Ještě připomínám offroad víkend v Podbořanech 20. - 21.5.

     

   

ZPĚT